Tradiční čínská medicína – umění léčby prověřené tisíciletími

Tradiční čínská medicína má za sebou velmi dlouhou historii. Díky tomu, že první písemné zmínky jsou datovány do 3. tisíciletí před Kristem je čínská medicína nejznámějším léčebným systémem, který funguje paralelně k soudobým biomedicínským postupům. Její postupy, prověřené tisíciletími, dokáží odpovědět na řadu otázek týkajících se lidského zdraví, nemoci i životního stylu. Ukazuje nám směr, jakým můžeme pracovat se svou životní energií tak abychom zůstali co nejdéle vitální a plní zdraví.

Tradiční čínská medicína (dále TČM) na člověka nahlíží celostně a vnímá jej jako součást celého Univerza, které se řídí určitými zákonitostmi. Stejné zákony se pak projevují i uvnitř lidského organismu. V našem vnitřním mikrokosmu probíhají procesy svou podstatou a mechanismy totožné s makrokosmem. Člověk je tak nedílnou součástí přírody, která jej svými projevy silně ovlivňuje. Jednotlivé části našeho těla tvoří jeden vzájemně propojený a ovlivňující se celek.

Jako je člověk jedinečnou bytostí v rámci Vesmíru, tak i jeho nemoci mají své vlastní průběhy. TČM nepaušalizuje, ale léčebný proces vždy přizpůsobuje konkrétním projevům disharmonie v těle člověka. Každá léčba pomocí TČM je tak vždy šitá na míru danému pacientovi v konkrétní fázi onemocnění, v níž se zrovna nachází, a díky tomu může být pružně upravována podle vývoje nemoci.

„Chceš-li, aby strom řádně vzrostl, musíš zpevnit jeho kořeny, přeješ-li si, aby voda proudila daleko, musíš pročistit její prameny.“ (Čeng z období Tchang, 618 – 906). Tento citát dobře vystihuje princip léčby podle tradiční čínské medicíny. Jejím cílem je najít příčinu nemoci a vykořenit ji z organismu, aby se mohl obnovit harmonický stav, který se rovná dobrému zdraví.

​

Yin a Yang

Tradiční čínská medicína vychází z taoistického pohledu na svět, který pracuje se dvěmi kvalitami energie – s Jinem a Jangem. Jang je aktivní, mužský princip, pohyb, vitální energi Qi. Jin se vyznačuje klidem, regenerací, hmotou a symbolizuje ženský princip v přírodě. Jang a Jin nemohou existovat jeden bez druhého. Mezi těmito aspekty dochází k neustále interakci a společně tvoří jednotný celek. Najdeme je všude, tedy i v našem organismu. Zdraví člověka se pak projevuje vyváženým poměrem Yinu a Yangu. Jakmile dojde k větší převaze jednoho z těchto aspektů,  vzniká nerovnováha a ta se může rozvinout až do nemoci.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​​​​​​Pět prvků, ze kterých je stvořen svět

Učení o pěti hybatelíc (Číňané nazývají Wu Xing) je jednoduchá materialistická filozofie starověké Číny, jednoduchá obecná systémová nauka. Podle této filozofie jsou všechny existence ve vesmíru tvořeny z pěti matérií. Těmi jsou dřevo, oheň, země, kov a voda. Těchto pět prvků vzájemnou interakcí vytváří celý poznaný svět a mají svůj projev i v lidském těle, konkrétně v jeho hlavních energetických orgánech. Proces rození začíná u dřeva, které rodí oheň, oheň následně zrodí zemi a ta kov, ten se promění ve vodu a voda následně zrodí dřevo, čímž se koloběh uzavírá. V lidském těle dřevo symbolizuje játra, oheň srdce, země slezinu, kov plíce a voda ledviny.

Těmito prvy probíhá energie stále dokola, přičemž jeden prvek plynule přechází v prvek následující.

​

​

​

​

​

​

​

​

​

 

​

​

​

​

​

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

​

​

​

​

​

​

Pět dovedností tradiční čínské medicíny

Nemoc je z hlediska TČM způsobena nerovnováhou Yinu a Yangu v organismu způsobuje. TČM v léčbě využívá patero dovedností, které po důkladné diagnostice dokáží posílit oslabenou složku a pomoci tělu se opět plně uzdravit. Základní léčbou je dietetika neboli úprava životosprávy, fytoterapie a akupunktura s moxou. Dalšími pomocníky jsou léčebné masáže Tuina a její techniky, např. baňkování a zdravotní cvičební systém Qi Qong nebo Tchai-čchi.

​

​

Používané terapie TČM:

​

AKUPUNKTURA

​Akupunktura je léčebná metoda, která se vyvinula v systému tradiční čínské medicíny. Akupunktura LÉČÍ ONEMOCNĚNÍ (nastoluje rovnováhu mezi jinem a jangem) za pomoci nabodávání určitých bodů na lidském těle příslušnou technikou stimulace kovovými jehlami.

V našem těle proudí životodárná energie čchi. Tato energie v proplouvá v meridánových drahách, příslušných tělesných orgánů a systémů, na kterých se nacházejí jednotlivé akupunturní body. V případě, že dojde k porušení rovnováhy mezi jinem a jangem, která se dále prohlubuje propuká nemoc. Stimulace akupunkturních bodů jehlami způsobuje znovunastolení harmonie v toku čchi a přispívá k uzdravení. Působí rovněž preventivně. kdy vyrovnáním nerovnováhy mlžeme zabránit rozvoji stavu až do nemoci.

Hlavním cílem akupunktury je uzdravit nejen tělo ale obnovit také rovnováhu mezi fyzickými, emočními a duševními aspekty člověka.

Akupunkturní předpis je sestaven u každého pacienta po řádném sběru anamnézy a diagnostice dle pulzů a jazyka. Pro úspěšnost akupunktury je potřeba individuální počet sezení, kdy pacient dochází po určité časové období pravidelně.

Dokonale sestaveným akupunkturním předpisem se neřeší pouze hlavní problém se kterým  pacient přichází, ale i ty které již existují a byly odsunuty do pozadí.

​

Akupunkturní terapií se dá léčit, či zmírnit nejrůznější zdravotní problémy:

 

• nemoci pohybového aparátu (akutní či chronické bolesti kloubů, svalů, šlach, zad, výhřezy...)

• nemoci kardiovaskulárního systému (arytmie, hypertenze, hemeroidy, varixy...)

• dýchacího systému (akutní i chronické záněty, astma, alergie...)

• urogenitálního (inkontinence, záněty prostaty, poruchy erekce, problémy sexuální, záněty ledvin, močového měchýře, kameny, cysty...)

• gynekologické problémy (myomy, cysty, opakované záněty, nepravidelná či chybějící menstruace, prolaps dělohy, včetně udržení těhotenství, podpora otěhotnění, léčba neplodnosti

• nemoci trávicí soustavy (autoimunitní záněty střev, průjem, zácpa, zvracení, pálení žáhy, jazyka, vředy...)

• neurologické nemoci (bolesti hlavy a migrény, třes hlavy, nespavost, úzkost a deprese, roztroušená skleróza, epilepsie...)

• kožní (acné, ekzémy, růžovka, lupénka...)

• podpora redukce váhy, kosmetická akupuntura apod.

​

TUINA

Tuina [:tchuejna:] je ojedinělý systém masáží rozvíjený po tisíciletí na územní Číny. Čínské léčebné masáže tuina nabízí širokou škálu možností jak ovlivnit zdraví těla i ducha, obsahují jak manuální techniky na ovlivnění kloubů, svalů a šlach, tak jemné techniky na harmonizování a podpoření toku energie čchi v hlubších vrstvách těla a orgánů. V rámci masáží se využívají mimo jiné i znalosti akupunkturních bodů, jejich účinků a vlivu při správné stimulaci.

Tuinu lze využít jako masážní techniku celého těla během jednoho sezení, nebo jeho jednotlivých částí dle zdravotního problému.

Tuina masáž odstraňuje únavu, svalové křeče, nervové napětí, bolesti zad a šíje, bolesti hlavy, stimuluje krevní oběh, odplavuje toxické látky a uvolňuje svaly, šlachy i klouby. Díky akupresuře se stimulují i některé vnitřní orgány.

Po masáži u konstitučně slabších, starších a netrénovaných osob se může objevit pocit jako po namáhavé fyzické zátěži.

​

MOXOVÁNÍ

Čínská medicína řeší problémy ošetřováním aktuvních bodů na těle akupunturou a moxováním (nahříváním, požehováním). Moxování obecně má velmi podobné efekty jako akupuntrura, je však mnohem efektivnější u vleklých nemocí.

​

Účinky moxování prokázané na biochemické a buněčné úrovni:

• zvětší se produkce bílých krvinek, jejich počet se zvyšuje bezprostředně po prohřívání

• zvyšuje se produkce červených krvinek a krevního barviva

• zlepšuje se krevní a lymfatický oběh

• větší efekt než akupuntura u chronických nemocí

​

​

BAŇKOVÁNÍ

Baňkování je velmi stará metoda používaná na nemoci a problémy hlavně pohybového aparátu, ale také při onemocnění trávicího a dýchacího aparátu a mírnění jiných vnitřních potíží.

Je to přikládání skleněných nádobek, v nichž je vytvořen podtlak, který působí jejich přisátí na pokožku. Baňky se přikládají na akupunturní body, reflexní zóny, ashi zóny, nebo se používají k masáži. Po baňkování se na kůži objeví hematomy, které nejsou bolestivé, většina zmizí do několika dní a pacient o nich ani neví. Základní efekt baňkování je v regulaci toku krve a čchi, rovněž vytahuje škodliviny s těla a napomáha jejich vyloučení.

​

Účinky baňkování:

• zrychluje se metabolismus v kůži, zlepšuje se činnost potních a mazových žláz, zvyšuje se přísun živin ke tkáním

• podpora regenerace kůže a zvýšení její odolnosti vůči různým škodlivinám

• podtlakem se stimuluje krevní i lymfatický oběh, zvyšuje se průtok krve

• u kloubu dochází ke zvýšení sekrece synoviální tekutiny, odstraňuje se spazmy kolem kloubu

• stimulace vnitřních orgánů: zlepšuje střevní peristaltiku, motilitu gastrointestinálního traktu, zlepšuje trávení a vstřebávání živin

• stimulace nervových zakončení

​

​

BYLINNÁ TERAPIE - fytoterapie

Fytoterapie – bylinná léčba. Je velmi silným nástrojem TČM, bylinné směsi se skládají z několika bylin, každá bylina má svou funkci a hierarchické postavení ve směsi a společně táhnou za jeden provaz. Většina receptů se skládá s několika bylin, které zde mají svou rozdílnou důležitost
Odvar z bylinné směsi je to nejsilnější, co nám byliny dokážou předat.

​

​

​

​