Stravování v zimním období - TČM

Možná nalákám čtenáře obsahem obrázku více než tématem samotným :-)

Zima z hlediska tradiční ínské medicíny patří z pěti elementů k vodě a voda odpovídá energii ledvin. Tento orgán a jeho meridián je celou dobu zimy na vrcholu svých sil, je proto velmi zranitelný, a to jak chladem, tak naším zacházením s energií, kterou tělu stravou denně dodáváme. Zima je nejen nejchladnějším, ale i nejklidnějším obdobím, kdy organismus regeneruje své síly. V zimě organismus načerpává zásoby, které pak na jaře vyraší znovu obnovenou silou. Naším úkolem je tyto síly vytvořit a regenerovat, ale nepřehánět to s nadbytkem a nezahltit organismus přebytkem, protože pak se toho tělo těžce zbavuje.

Doporučení pro zimní stravování:

- zima je období, kdy přirozeně používáme nejvíce tuku

- můžeme si dovolit nejvíce živočišných produktů

- můžeme dokonce více fritovat (pokud nás neomezuje žádné závažné onemocnění)

- protože používáme více tuku, je třeba zařadit do jídelníčku něco co pomáhá tuk zpracovat, a to jsou např. ředkve

- zeleninu doporučuji jíst denně, ale můžeme méně než v jiných obdobích, ideální ke konzumaci jsou ty druhy zeleniny, které se dají přirozeně skladovat (to je hlavně zenelina s největším jangovým potenciálem, tedy zelenina kořenová, ale i kulatá, jako je dýně a zelí.

- syrovou zeleninu používáme v zimě zřídka, volíme tepelnou úpravu

- nezapomínáme však na zeleninu zelenou (pórek, kadeřavá kapusta) - tepelná úprava

- nezapomínáme na natě - petrželová (která odroste ve vlhku s odříznutého vrchu petržele), cibulová (lze vypěstovat v květináči)

- klíčky řeřichy či vojtěšky patří rovněž do zimního jídelníčku - kdy je dáváme do horké polévky či zeleninové omáčky

- kvašená zelenina je nezbytným a nutným zdrojem vitamíńů a enzymů, je součástí každodenního jídelníčku (pro naše kraje je typické kvašené zelí, řepa apod.)

- z obilí nešetříme pohankou, ovsem a ječmenem, ale i kulatá rýže je na zimu tím pravým

- nezapomínáme na jáhly, které mají také jangový charakter

- vzácně v zimě řadíme do jídla kukuřici, a to převážně v kombinaci s jinou obilovinou (kukuřice a jáhly)

- luštěniny tvoří v zimě větší část talíře, k nutnosti posílení ledvin zařazujeme zejména fazole, ponejvíce azuki, které dodávají ledvinám energii

- tofu je na jídelníčku v nižším procentu než v létě a také je více v pečené podobě

Zima je obdobím kdy by se měla prodloužit doba tepelné úpravy potravit, dělají se dlouhé vývary, čímž teplo zabudováváme spolu s minerály do svého organismu. Také je vhodné pečení. V zimě přidáváme tepla, síly a tlaku a prodlužujeme délku přípravy.

Je krásné zapojit se do svého životního rytmu, žít v souladu s ročním obdobím a vesmírnou energií a být našemu tělu užiteční.

Příklad potravin typických pro element Voda:

Obiloviny: divoká rýže, ječmenné kroupy Luštěniny: sója Zelenina a ovoce: lilek, zelí, dýně Živočišné bílkoviny: losos, sardinky, tuňák, makrely, krabí maso Ostatní: mořské řasy, mořská sůl, minerální vody, skořice, hřebíček, zázvor, anýz

autor: Zuzana Barka

doporučená literatura a čerpáno z knihy: Radost ze zdravých dětí, Preventivní i léčebná strava pro celou rodinu, Strnadelová, Zrzán